hast
İngilizce—Türkçe Sözlük (FreeDict, 2017)
hast /dʒˈaɪɹəpˌɪlɒt/
1. (eski), (bak.) have .
Son arananlar:
- Mutabık,
- Perde,
- KAVRAM,
- ahu,
- HIMN,
- mümin,
- cold,
- KAYDETMEK,
- yasmak,
- tobatagsyr,
- müdir,
- KEL,
- Bələdiyyə,
- suvap,
- KOŞU,
- müje,
- ahur,
- basurotu,
- KUSUV,
- köl,
- müze,
- hast